Perú, paraíso de las aves: Kohout skal nebo Rupícola peruviana, národní pták Peru

Kohout skal nebo Rupícola peruviana, národní pták Peru

Peru je druhá země s největším počtem druhů ptáků na světě, ale pokud se považuje za endemický druh, je první. V posledních 30 letech byly objeveny nové druhy, v průměru dva za rok, ačkoli v poslední době mnoho druhů zvířat zmizelo kvůli různým příčinám, jako je nadměrný růst lidské populace, nadměrné využívání přírodních zdrojů, a dalších příčin.

Kohout skály nebo tunqui (Quechua: tunki) (Rupicola peruviana) je druh ptáka passerine z čeledi Cotingidae. Je to národní pták Peru. Jeho nejbližší příbuzný je skalní kohout Guayana (Rupicola rupicola) a je pozoruhodný neuvěřitelnou krásou jeho peří. Jeho exotická podoba je velmi populární, protože jeho postava byla ztělesněna v tiscích, obrazech a fotografiích, které jsou publikovány všude.

Nazývá se také Gallito de las roca, Gallito de las Sierras, Gallo de la Peña Andino, Tunqui, kohout hory, Řeřicha, chaperón. Latinské jméno Rupicola peruviana 'znamená „[peruánské nebo peruánské skály]“.

Žije v hustých lesích vysoké džungle, je jedním z nejkrásnějších ptáků v Peru a je považován za národního ptáka. Její název v Quechua je „tunqui“ a ve španělštině je „kohout skál“. Geografické rozložení zahrnuje lesy od Venezuely do Bolívie, přes Kolumbii, Ekvádor a Peru v nadmořské výšce 1 400 až 2 400 metrů, v lesích. mokré a husté východních andských svahů.

Ve vysoké džungli dáváte přednost určitým oblastem vlhkých a uzavřených lesů, obvykle v blízkosti potoků a skalnatých zdí nebo útesů; Může to být velmi běžné. Je to obecně tichý pták, který vydává zvuky pouze tehdy, když je v žáru (druh vrčení) nebo když je vystrašený nebo pryč od svého území (zvuk jako „uankk“). Živí se ovocem a hmyzem; jeho dravci jsou orli, hadi, fretky, kabát a některé drobné kočkovité šelmy.

Je to středně velký pták dlouhý asi 32 cm, s výrazným pohlavním dimorfismem. Samec je krásná intenzivně červeno-oranžová barva, s oranžovými očima, žlutooranžovým zobákem a nohama, vztyčeným hřebenem peří na zobáku a na čele, černými křídly a ocasem a perly šedými pery na křídlech . Samice je tmavě červenohnědá v celém rozsahu as nejmenším hřebenem.

Samice je zodpovědná pouze za inkubaci a péči o potomka. Toto je vysvětleno, protože nápadná přítomnost muže v blízkosti hnízda je nebezpečná pro přilákání predátorů, jako jsou orli, hadi, mezi ostatními. Neprůhledná barva žen pak nabývá základní hodnoty, protože slouží k tomu, aby se zabránilo jejich nepřátelům.

Tunqui je národní pták Peru a má právní ochranu, jeho lov a komercializace jsou zakázány; Toto ustanovení však není respektováno a na mnoha místech se prodává živě nebo pitvané. Kvůli nedostatku znalostí o jejich stravě, zvířata v zajetí obvykle přežijí dlouho. Úplně také zmizel kvůli čištění lesů a nezákonnému lovu, kterému podléhá.

V Peru se vyskytuje v několika chráněných oblastech, jako jsou národní parky (Río Abiselo, San Martín; Yanachaga - Chemillén, Pasco; Tingo María, Huánuco; a Manu, Cusco - Madre de Dios). Nachází se také v marných lesích ochrany (Alto Mayo, San Martín; San Matías - San Carlos, Pasco; a Pui-Pui, Junín).

Podle zprávy IUCN. Ze stavu ochrany světa. Kohout je podle IUCN ve stavu menšího zájmu.

Ochrana tohoto druhu může přilákat významné toky turistů do oblastí, kde se zjistí, že je pozorují, a vytvářet turistické příjmy pro místní obyvatele prostřednictvím turistických služeb.

Kohout není zařazen do seznamu vyhlášky č. 034-2004-AG, ale může být případně součástí jedné z kategorií.

Článek 1º-

Schválení kategorizace ohrožených druhů volně žijících živočichů.

Schválit kategorizaci ohrožených druhů volně žijících živočichů, které se skládají z 301 druhů: 65 savců, 172 ptáků, 26 plazů a 38 obojživelníků, které jsou vzájemně zaměnitelně zařazeny do následujících kategorií: Kriticky ohrožený (CR), Ohrožený (EN), Zranitelný ( VU) Near Threatened (NT), podle přílohy, která je připojena jako součást této nejvyšší vyhlášky